FN Brno
Laboratorní novinky Katalog laboratorních vyšetření

Laboratorní příručka ODHB

ver. 10.0

C.08 Návody na odběr primárního vzorku

Pořadí odběrů:
Pro intravenózní odběry krve je potřebné dodržovat správné pořadí odběrů. Při více odběrech je nutné:

  1.  první zkumavku krve odebrat na jakákoliv vyšetření (např. hemokultura, biochemie, sérologie) a potom následuje přesné pořadí odběrů:
  2. koagulace
  3. krevní obraz
  4. agregace trombocytů
  5. sedimentace a další vyšetření v libovolném pořadí.

V případě odběru pouze na koagulaci první cca 2 ml odpustit a poté provést odběr do zkumavky na koagulační vyšetření. Pokud se jedná o odběr pouze na PT (Quick), není nutné krev odpouštět a odebere se první zkumavka k vyšetření.
Odebrané vzorky do zkumavek s přísadami je nutné bezprostředně po odběru promíchat cca pětinásobným šetrným převrácením. Vzorky musí být správně odebrány a identifikovány s řádně vyplněnou žádankou. Ztížené odběry vzorků je vhodné uvádět na žádance, poněvadž tímto může být vyšetření také ovlivněno.

Odběr žilní krve
Odběr žilní (venózní) krve se většinou provádí ráno nalačno s ohledem na lékové interference a s ohledem na to, že obsah řady analytů během dne v krvi kolísá, při vyšetření STATIM se odebírá krev kdykoliv. Žilní krev se většinou odebírá z horních končetin – kubitální jamky, případně ze žil na dorzální straně rukou. Ztížený odběr je nutno poznačit na žádanku – možnost hemolýzy.
V urgentních případech označte žádanku STATIM . V bezprostředním ohrožení života je nutné označit žádanku VITÁLNÍ INDIKACE. 

Vlastní provedení

  • končetinu podložíme podložkou a přiložíme škrtidlo
  • desinfikujeme místo vpichu
  • provedeme odběr vhodnou jehlou do požadovaného počtu zkumavek označených pečlivě štítkem s identifikací pacienta
  • uvolníme škrtidlo
  • vytáhneme jehlu, vpich ošetříme a překryjeme sterilní náplastí
  • jehlu vložíme do kontejneru pro likvidaci použitých jehel, použité rukavice do infekčního odpadu
  • vyplníme příslušnou žádanku
  • zajistíme včasný a odpovídající transport zkumavek do laboratoře

Odběr kapilární krve

Odběry kapilární krve se provádí nejčastěji z bříška prstu, případně i z ušního lalůčku či z patičky. Po dezinfekci kůže a jejím zaschnutí se provede vpich sterilní jehlou nebo lancetou. První kapka krve se setře, lehkým tlakem v okolí místa vpichu se vytvoří další kapka. Ke kapce se přiloží kapilára, do které se při vhodném sklonu krev sama nasává. Krev z vpichu musí volně odtékat, kapiláru nasazujeme těsně k rance. Po naplnění kapiláry se kapilára vloží do připravené zkumavky s antikoagulačním činidlem, do které krev samospádem vyteče. Toto se opakuje vždy s novou kapilárou, než je odebráno požadované množství vzorku.

Odběr se musí uskutečňovat z dokonale prokrvených míst. Odběry z cyanotických, podchlazených prstů se stázou krve nejsou možné.

Dokonalé prokrvení kůže je předpokladem správných výsledků a je třeba ho zajistit nejčastěji teplem (půlhodinový teplý zábal, teplá vodní lázeň maximálně 40 °C teplá po dobu 10 minut. Před vpichem je nutno kůži dokonale osušit). U dětí mladších než 1 rok se kapilární odběr provádí z patiček. Všechny další okolnosti kapilárního odběru z patiček jsou identické jako u punkcí z prstů, nebo ušních lalůčků. 

Chyby u kapilárního odběru

  • Nevhodné načasování odběru
  • Nedostatečně prokrvené místo, z něhož se odběr krve provádí
  • Dezinfekční prostředek nezaschl
  • Lanceta na jedno použití je použita nevhodně (hluboko nebo naopak povrchně)
  • Krev je z odběrového místa vytlačována násilím a kontaminuje se kožním detritem a neznámým podílem tkáňového moku
  • Krev po odběru do kapiláry není ihned promíchávána s antikoagulačním prostředkem, což má za následek vznikání krevních sraženin ve vzorku.
  • Při náběru krve „kapku po kapce" hranou plastových nádobek Eppendorf dochází k hemolýze. 

Odběr kapilární krve na odběrovou kartičku (suchá krevní skvrna)

Odběr kapilární krve na odběrovou kartičku (filtrační papír) se provádí za účelem vyšetření novorozeneckého laboratorního screeningu a dále u pacientů s fenylketonurií či tyrosinémií pro stanovení hladin fenylalaninu a tyrosinu (monitoring léčby). Do odběrové kartičky je třeba ještě před odběrem vyplnit všechny potřebné identifikační a další údaje. Při manipulaci s kartičkou se nedotýkat odběrových ploch na filtračním papírku.
Pro správný odběr je nutné dodržet následující postup:  

  • odběrové místo prohřát, dezinfikovat alkoholovým prostředkem, poté dosucha otřít sterilním tamponem
  • vpich provést pomocí kopíčka (lancety), první kapku otřít sterilním tamponem, počkat do vytvoření další velké kapky
  • poté zlehka přiložit filtrační papírek, nechat krví prosáknout papírek a zcela vyplnit předtištěný kroužek jediným přiložením (pro zvýšení toku krve je možné velmi jemně přerušovaně stlačovat oblast kolem místa vpichu)
  • krev aplikovat pouze z jedné strany filtračního papírku, obdobně nechat nasáknout krví všechny předtištěné kroužky
  • krev na kartičce ponechat dobře zaschnout po dobu asi 4 hodin na čistém suchém místě bez působení tepla či přímého slunce, zabránit možné kontaminaci vzorku  

Odběr moče
Odběr ranního vzorku moče - odebírá se střední proud, u žen po omytí zevního genitálu. Vzorek dodat maximálně do 2 hod. do laboratoře. Sbíraná moč - odpady, bilance, clearance, albuminurie. 

Celkový sběr moče za 24 hodin nebo kratší interval:
Přesně na začátku sběru se pacient vymočí naposledy do WC (NIKOLI DO NÁDOBY) a teprve od této doby sbírá veškerou další moč (i před stolicí) do označené nádoby. Po 24 hodinách se další den ráno opět ve stejný čas vymočí naposledy do nádoby. Nejsou-li speciální požadavky, jí pacient stejnou stravu jako dosud a vypije za 24 hodin kolem 2,0 litrů tekutin. Nejnutnější léky pacient užívá bez přerušení podle pokynů lékaře po celou dobu sběru moče. Nádoby s močí se uchovávají během sběru v lednici nebo alespoň na chladném místě. Celkové množství moče se promíchá a změří pomocí kalibrované nádoby, vzorek ve zkumavce k tomu určené se dodá do laboratoře, množství se zapíše do žádanky.

Podrobné informace a pokyny pro pacienty a oddělení - viz LP, kapitola „G“ Pokyny pro pacienty. P
odrobné informace k jednotlivým laboratorním položkám viz LP, kapitola „F“ Seznam vyšetření OKB.  

Hlavní chyby při odběrech krve

  • Chyby při přípravě nemocného
    - pacient nebyl nalačno, požité tuky způsobí přítomnost chylomikronů v séru nebo plazmě, zvýší se koncentrace glukózy
    - v době odběru nebo těsně před odběrem dostal pacient infuzi
    - pacient nevysadil před odběrem interferující léky
    - odběr byl proveden po mimořádně těžké fyzické zátěži
    - pokud příliš úzkostný pacient dlouho před odběrem nejedl ani nepil, mohou být výsledky ovlivněny dehydratací 
  • Chyby způsobené nesprávným použitím škrtidla při odběru 
    - dlouhodobé zatažení paže
    - cvičení se zataženou paží před odběrem vede ke změnám poměrů tělesných tekutin v zatažené paži a ovlivňuje koncentrace komponent v krvi
  • Chyby vedoucí k hemolýze vzorku - použití vlhké odběrové soupravy
    - znečištění jehly nebo pokožky stopami ještě tekutého dezinfekčního roztoku
    - použití příliš úzké jehly, kterou se pak krev násilně nasává
    - prudké vystřikování krve ze stříkačky do zkumavky
    - krev stékala po povrchu kůže a teprve následně byla zachycena do zkumavky
    - prudké třepání krve ve zkumavce (také při nešetrném transportu krve ihned po odběru - PP)
    - uskladnění plné krve v mrazničce
    - prodloužení doby mezi odběrem a dodáním do laboratoře
    - použití nesprávné koncentrace protisrážlivého činidla  
  • Chyby při adjustaci, skladování a transportu
    - použití nevhodné zkumavky (např. při odběru stopových prvků)
    - použití nesprávného protisrážlivého činidla nebo jeho nesprávný poměr k plné krvi
    - zkumavky s materiálem nebyly dostatečně označeny
    - zkumavky s materiálem byly potřísněny krví
    - prodloužení doby mezi odběrem a analýzou
    - pokles aktivity koagulačních faktorů
    - prodloužení doby mezi odběrem a oddělením krevního koláče nebo erytrocytů od séra nebo plazmy (přechod řady látek včetně enzymů z krvinek do séra nebo plazmy
    - kalium, chloridy, rozpad trombocytů vede k uvolnění destičkových komponent - ACP atd.)
    - krev byla vystavena vyšší teplotě
    - pokles aktivity enzymů (AST, ALT, GGT aj.)
    - krev byla vystavena přímému slunečnímu světlu (krev určenou k přesnému stanovení koncentrace bilirubinu chraňte i před normálním denním světlem a světlem zářivek, protože světelné paprsky urychlují oxidaci bilirubinu) 

Odběr mozkomíšního moku (likvoru)
Odběr mozkomíšního moku provádí vždy lékař. Mozkomíšní mok se získává nejčastěji lumbální punkcí, méně často subokcipitální či ventrikulární punkcí. Mozkomíšní mok pro biochemická vyšetření včetně kvantitativní a kvalitativní cytologie musí být odebrán do čisté průhledné zkumavky bez jakýchkoliv přísad! Po odběru je třeba likvor neprodleně osobně doručit do laboratoře, nesmí být zasílán potrubní poštou!  

Odběr potu
Odběr potu provádí k tomuto úkonu speciálně proškolená zdravotní sestra. Pot se odebírá za standardních podmínek, obvykle z volární strany předloktí po předchozí stimulaci pilokarpinovou iontoforézou do speciální mikrokapiláry - tzv. Macroductu.

Aktualizace: 22.07.2026 Lucia Cengelová