Vydání validního výsledku laboratorního vyšetření začíná správným odběrem biologického vzorku a jeho správným transportem do laboratoře.
Při provádění odběru musíme zohledňovat několik aspektů. Důležitá je správná volba místa odběru (tam, kde právě probíhá infekční proces), správné načasování odběru (např. před podáním antibiotik), správná volba odběrové soupravy.
Zásadním požadavkem pro odběr biologického materiálu pro přímý průkaz (kultivace i molekulární detekce) patogenů vyšetření je zabránění kontaminace odebraného materiálu a tím tak vyloučení nebezpečí vydání falešně pozitivního nebo zkresleného výsledku.
Biologický materiál se odebírá do komerčně vyráběných odběrových souprav určených k jednotlivým druhům odběrů. Určitý speciální odběrový materiál je připravován laboratoří a je k dispozici k vyzvednutí na ÚLM-OKMI. Odběrový materiál vhodný pro jednotlivé typy vyšetření je podrobně popsán v Příloze 3 LP Odběry a transport primárního biologického materiálu pro vyšetření prováděná na ÚLM-OKMI.
V bakteriologii upřednostňujeme opakovaný odběr, čímž se zvýší pravděpodobnost záchytu infekčního agens.
Zásadním požadavkem pro odběr biologického materiálu pro mikrobiologická vyšetření je zabránění kontaminace odebraného materiálu a tím tak vyloučení nebezpečí vydání falešně pozitivního nebo zkresleného výsledku.
Důležité je správné načasování, tj. pokud možno před podáním antibiotik ev. před změnou ATB terapie. Pokud není možné takto postupovat, je nutné informaci o probíhající antimikrobiální terapii dodat do laboratoře spolu se vzorkem tj. uvést na požadavkový list.
Při požadavku na průkaz patogenu molekulární/PCR technikou je důležitá správná volba místa odběru a odebíraného materiálu vzhledem k požadovanému vyšetření. Vyšetření je možno provést z materiálu, který je i) relevantní pro průkaz daného patogena / skupiny patogenů, ii) diagnostická metoda je pro materiál zvalidována.
Podání antibiotik neovlivňuje PCR vyšetření. Překážkami pro relevantní PCR diagnostiku je i) přítomnost inhibitorů PCR v odebíraném materiálu, ii) degradace nukleových kyselin a iii) nedostatek materiálu, ve kterém je patogen (zpravidla vir) možné zachytit. Výsledek pak může být nevýtěžný ev. falešně negativní.
Pro detekci patogenů z krve je nutné používat antikoagulans EDTA, nikoli Li-heparin. Při provádění stěrů je nutné odebrat dostatek materiálu a to především, týká-li se požadované vyšetření intracelulárních patogenů.
Na degradaci nukleových kyselin jsou náchylnější viry než bakterie; více RNA viry než DNA viry. Obecně se degradaci předejde zchlazením vzorku na 2-8°C a pokud je prodleva mezi odběrem a dodáním vzorku do laboratoře řádově ve dnech, je vhodnější vyšetřovaný materiál zamrazit na -20°C; z plné krve před zamrazením separovat plazmu.
Pro průkaz protilátek v krvi se využívá zpravidla srážlivá krev a z ní separované sérum. Stejný výsledek poskytuje i plazma z krve odebrané do jakéhokoli běžného antikoagulans. Pro jedno stanovení je nutné počítat 0,5 ml krve + 0,5 ml krve jako mrtvý objem. Plnou krev je nutné dodat do laboratoře do 24 hod. od odběru. Separované sérum/plazmu uložené při teplotě 2- 8°C pak do 3 dnů. Separované sérum/plazmu uložené při teplotě -20°C a nižší je stabilní několik měsíců. Tohoto lze využít při vyšetření párových vzorků v infekční serologii. Zamraženou plnou krev nelze vyšetřit.
Při požadavku na vyšetření párových vzorů lze první odebraný vzorek (v akutní fázi onemocnění) odeslat do laboratoře ihned po odběru nebo až spolu se vzorkem s očekávanou sérokonverzí. V takovém případě je nutné jednoznačně na zkumavce identifikovat datum odběru, dodržet preanalytiku popsanou výše a uvést na žádanku, že se jedná o párové vzorky.
Při stanovení protilátek z likvoru či synoviální tekutiny je důležité zamezit příměsi krve, aby přítomnost protilátek v krvi falešně nezvyšovala výsledek. Makroskopicky zakrvácená tekutina je nevhodná pro vyšetření intratekální či intrasynoviální syntézy protilátek. Mikroskopicky zakrvácená tekutina (posoudí se v laboratoři stanovením koncentrace erytrocytů) může poskytnout informaci o nepřítomnosti protilátek, intratekální či intrasynoviální syntéza nemůže být potvrzena. Pro intratekální syntézu je nutné vyšetřit také sérum odebrané současně s odběrem likvoru.
Pro flowcytometrické vyšetření z periferní krve se vyšetřuje plná krev odebraná do K3EDTA s dodáním do laboratoře do 24 h od odběru.
Pro IGRA (interferon gamma release assay) se odebírá krev do Li-heparin bez gelu o dostatečném objemu tj. min. 5 ml.
Pro test aktivace bazofilů BAT a test fagocytární aktivity / oxidačního vzplanutí (Burst test) se odebírá krev do Li-heparin bez gelu.
