Základní vyšetření - provádí se statimově:
Speciální vyšetření:
Průkaz likvorey:
Indikace vyšetření likvoru:
Odběr:
Stanovení jednotlivých proteinových frakcí provádíme obvykle imunoturbidimetricky nebo imunonefelometricky. Vždy je nutné paralelně stanovit příslušné proteiny i v séru a numericky zhodnotit jejich kvocienty.
Albumin je syntetizován v játrech. Do likvoru se dostává pouze přestupem přes hematoencefalickou bariéru, částečně přestupuje i za fyziologického stavu. Albuminový kvocient používáme k hodnocení funkce (stupně postižení) hematolikvorové bariéry a k výpočtu intratékální syntézy imunoglobulinů podle Reibrova vztahu.
Koncentrace albuminu v likvoru závisí na věku, rychlosti cirkulace likvoru, místě odběru. Poruchu hematolikvorové bariéry podle albuminového kvocientu (Qalb) hodnotíme následovně:
Qalb = 7,3 - 10,0×10-3 → mírně porušená Qalb = 10,0 - 20,0×10-3 → středně porušená Qalb = 20,0×10-3 → těžce porušená
Zdrojem imunoglobulinů v likvoru je buď sérum, odkud přejdou při poruše hematolikvorové bariéry (závisí tedy na její funkčnosti a sérové hladině imunoglobulinů) nebo lokální syntéza přímo v likvorovém prostoru při onemocnění CNS spojeném s imunitní reakcí. K určení původu používáme Q albuminu a Q příslušného imunoglobulinu, jejichž vztah je vyjádřen Reiberovou hyperbolickou funkcí.
Intrathekální syntézu Ig nacházíme nejčastěji u RS (zejm. IgG) a jiných zánětů centrálního nervového systému (CNS). U akutních neuroinfekcí nebývá v době odběru vzorku vyjádřena, často však je nacházena u neuroborreliózy (IgM + IgG), neurosyfilis, HIV encefalopatie. Častá je také u autoimunitních zánětů CNS (autoimunitní encefalitidy, paraneoplastické neurologické syndromy, popř. systémová autoimunitní onemocnění s postižením CNS). Intrathekální syntéza Ig nebývá přítomna u polyradikuloneuritidy (GBS).
Využívá se k průkazu oligoklonálních proužků IgG v likvoru. Dělení probíhá v elektrickém poli v gradientu pH podle izoelektrického bodu jednotlivých bílkovin. Současně se vždy analyzuje sérum. Významný je nález oligoklonálních pruhů v likvoru, které chybějí v séru - znamená to lokální syntézu IgG. Pokud jsou pruhy přítomné zrcadlově v séru i v likvoru - znamená to systémovou imunitní reakci a pasivní přestup oligoklonálních IgG z krve do likvoru.
Při hodnocení nálezu používáme klasifikaci podle mezinárodních doporučení (Andersson et al. 1994, Freedman et al. 2005):
Nález jediného IgG pásu v likvoru bez protějšku v séru je hraniční, může však poukazovat na počínající intrathekální syntézu. Pacienty s tímto nálezem je třeba sledovat a v případě potřeby zvážit kontrolní odběr (zpravidla ne dříve než za 6 měsíců).
Průkaz lokální syntézy IgG detekcí oligoklonálních IgG pásů metodou izoelektrické fokusace je senzitivnější než výpočet intrathekální syntézy IgG podle Reibera. Mohou tedy být nalezeny i v případech, kdy je výpočet podle Reibera negativní. Opačná situace (pozitivní výpočet a negativní oligoklonální IgG pásy) by nastat neměla, nejde-li o krví kontaminovaný likvor.
Cytologické vyšetření je nutné provést nejpozději do 1 hodiny po odběru, v opačném případě dochází k rozpadu buněčných elementů. Hodnocení počtu elementů provádíme ve Fuchsově-Rosenthalově komůrce.
Stanovíme počet erytrocytů, polynukleárů a mononukleárů po obarvení kyselým fuchsinem. Za normální počet elementů lze považovat 0 - 3/µl (detailnější referenční meze v tabulce níže) - tehdy hovoříme o oligocytóze. Je-li počet elementů vyšší, označuje se jako pleocytóza. Avšak i při normálním počtu elementů může být patologická celulární skladba - jedná se pak o patologickou oligocytózu.
Referenční meze pro počet elementů (jaderných buněk) v likvoru (upraveno podle Wick et al. Methodenkatalog. Německá společnost pro likvorovou diagnostiku a klinickou neurochemii /DGLN/, Mnichov 2020. www.dgln.de )
|
věk |
Místo odběru |
Počet elementů – referenční meze |
|
0 – 2 měsíce |
lumbální |
0 – 10 / µL |
|
3 měsíce – 5 let |
lumbální |
0 – 5 / µL |
|
Starší děti a dospělí |
lumbální |
0 – 4 / µL |
K přesnější diferenciaci elementů je třeba zhotovit trvalý cytologický preparát alespoň v základním barvení po předchozím zahuštění likvoru. Jako základní barvení trvalých cytologických preparátů se používá barvení podle Pappenheima. Fyziologicky jsou v likvoru přítomny pouze mononukleáry, patologický je výskyt erytrocytů, segmentů (výjimkou je arteficiální krvácení či novorozenecký likvor).
Typy buněk v mozkomíšním moku:
Typy cytologických likvorových nálezů: