Laboratorní příručka ÚLM-OKB

Odběr mozkomíšního moku (likvoru)

Odběr mozkomíšního moku provádí vždy lékař.

Mozkomíšní mok se získává nejčastěji lumbální punkcí, vzácně subokcipitální či ventrikulární punkcí. Mozkomíšní mok pro biochemická vyšetření včetně kvantitativní a kvalitativní cytologie musí být odebrán do čisté průhledné zkumavky bez jakýchkoliv přísad! Po odběru je třeba likvor neprodleně osobně doručit do laboratoře, nesmí být zasílán potrubní poštou!

Odběr moče

Odběr ranního vzorku moče - odebírá se střední proud, u žen po omytí zevního genitálu. Vzorek dodat maximálně do 2 hod. do laboratoře.

Sbíraná moč - odpady, bilance, clearance, albuminurie.

Celkový sběr moče za 24 hodin nebo kratší interval:

Přesně na začátku sběru se pacient vymočí naposledy do WC (NIKOLI DO NÁDOBY) a teprve od této doby sbírá veškerou další moč (i před stolicí) do označené nádoby.

Po 24 hodinách se další den ráno opět ve stejný čas vymočí naposledy do nádoby.

Nejsou-li speciální požadavky, jí pacient stejnou stravu jako dosud a vypije za 24 hodin min. 2,0 litry tekutin.

Nejnutnější léky pacient užívá bez přerušení podle pokynů lékaře po celou dobu sběru moče. Nádoby s močí se uchovávají během sběru v lednici nebo alespoň na chladném místě.

Celkové množství moče se promíchá a změří pomocí kalibrované nádoby, vzorek ve zkumavce k tomu určené se dodá do laboratoře, množství se zapíše do žádanky.

Odběr žilní krve

• Odběr krve se provádí ráno nalačno, při vyšetření STATIM kdykoliv.
• Ztížený odběr je nutno označit na žádanku – možnost hemolýzy.
• V urgentních případech se označí žádanka STATIM .
• V bezprostředním ohrožení života je nutné označit žádanku VITÁLNÍ INDIKACE.

Vlastní provedení:

• končetinu podložíme podložkou a přiložíme škrtidlo
• dezinfikujeme místo vpichu
• provedeme odběr vhodnou jehlou do požadovaného počtu zkumavek označených pečlivě štítkem s identifikací pacienta v tomto pořadí:
  1. odběr hemokultury, sedimentace
  2. vyšetření PFA, agregace trombocytů a další koagulační vyšetření s citrátem sodným
  3. biochemické a sérologické vyšetření s aktivátorem srážení či bez něj (ze séra)
  4. biochemické vyšetření s heparinem (vyšetření z plazmy)
  5. vyšetření krevního obrazu s K3EDTA či s K2EDTA,glukózy a laktátu s fluoridem sodným či oxalátem draselným
  6. ostatní odběry

Zkumavka s citrátem sodným pro koagulační vyšetření by měla být druhá v pořadí z důvodu vyloučení příměsi tkáňového faktoru v první zkumavce! V případě, že se neodebírá vzorek krve na vyšetření hemokultury či sedimentace erytrocytů, lze předřadit kteroukoliv z jiných odběrových zkumavek bez aditiv nebo zkumavku s aktivátorem srážení. V případě, že se odebírá vzorek jen pro vyšetření protrombinového testu PT ("Quick"), lze provést jen odběr na toto vyšetření bez předřazení první zkumavky. Vzorky s aktivátorem srážení necháme vždy cca 15 minut srazit ve svislé poloze.

• uvolníme škrtidlo
• vytáhneme jehlu, vpich ošetříme a překryjeme sterilní náplastí
• jehlu vložíme do kontejneru pro likvidaci použitých jehel, použité rukavice do infekčního odpadu
• vyplníme příslušnou žádanku
• zkumavky se srážlivou krví (sérum-gel) po odběru 1x obrácením promícháme a postavíme do svislé polohy do stojánku na 10-15 minut
• Odebrané vzorky do zkumavek s přísadami je nutné bezprostředně po odběru promíchat cca pětinásobným šetrným převrácením.
• zajistíme včasný a odpovídající transport zkumavek do laboratoří

Odběr kapilární krve

Odběry kapilární krve se provádí pro stanovení krevních plynů nebo pro stanovení glykemie. Při odběru krve na krevní plyny je třeba dodržovat následující zásady:

• První kapka krve se setře, lehkým tlakem v okolí místa vpichu se vytvoří další kapka.
• Ke kapce se přiloží kapilára, do které se při vhodném sklonu krev sama nasává.
• Krev z vpichu musí volně odtékat, kapiláru nasazujeme těsně k rance.
• Krev v kapiláře musí být zcela bez bublin.
• Po naplnění se do kapiláry vloží drátek, kapilára se uzavře na obou koncích zátkami a pomocí magnetu se krev důkladně promíchá.
• Drátek se v kapiláře ponechá.
• Krev odebraná na acidobazickou rovnováhu musí být vyšetřena ihned.

Hlavní chyby při odběrech krve

Chyby při přípravě nemocného

• pacient nebyl nalačno, požité tuky způsobí přítomnost chylomikronů v séru nebo plazmě, zvýší se koncentrace glukózy
• v době odběru nebo těsně před odběrem dostal pacient infuzi
• pacient nevysadil před odběrem interferující léky
• odběr byl proveden po mimořádně těžké fyzické zátěži
• pokud příliš úzkostný pacient dlouho před odběrem nejedl ani nepil, mohou být výsledky ovlivněny dehydratací

Chyby způsobené nesprávným použitím škrtidla při odběru

• dlouhodobé zatažení paže
• cvičení se zataženou paží před odběrem vede ke změnám poměrů tělesných tekutin v zatažené paži a ovlivňuje koncentrace komponent v krvi

Chyby vedoucí k hemolýze vzorku

• použití vlhké odběrové soupravy
• znečištění jehly nebo pokožky stopami ještě tekutého dezinfekčního roztoku
• použití příliš úzké jehly, kterou se pak krev násilně nasává
• prudké vystřikování krve ze stříkačky do zkumavky
• krev stékala po povrchu kůže a teprve následně byla zachycena do zkumavky
• prudké třepání krve ve zkumavce (také při nešetrném transportu krve ihned po odběru - PP)
• uskladnění plné krve v mrazničce
• prodloužení doby mezi odběrem a dodáním do laboratoře
• použití nesprávné koncentrace protisrážlivého činidla