Kryoproteinémie je výrazem schopnosti některých plazmatických proteinů při ochlazení séra (plazmy) reverzibilně precipitovat nebo gelifikovat.
Kryoprecipitace je popisována u infekčních (bakteriálních, virových, parazitárních, mykotických), autoimunních (SLE, revmatická artritida aj.) a u různých lymfoproliferativních onemocnění (MM, Waldenstromova makroglobulinémie, chronická lymfatická leukémie aj.).
Kryoproteinémie lze rozdělit na kryoglobulinémie (kryoprecipitace imunoglobulinů – v séru i plazmě) a kryofibrinogenémie (kryoprecipitát se tvoří pouze v plazmě).
Kryoglobulinémie lze rozdělit na 3 typy
Princip:
Normální sérové a plazmatické proteiny v chladu neprecipitují. Krev (srážlivou a nesrážlivou) udržujeme po odběru a během transportu do laboratoře při 37°C. Po centrifugaci (v nechlazené centrifuze) sledujeme pak změny při 4°C po dobu 7 dní. Pokud dojde ke kryoprecipitaci, kryoprecipitát se rozpustí při opětovném zahřátí na 37°C.
Odběr materiálu:
Pro průkaz kryoproteinu je nutné odebrat sérum a plazmu. Odběr nesmí být proveden do odběrových zkumavek s gelem. Zkumavka musí být při odběru předehřátá na 37°C, transport do laboratoře se provádí okamžitě po odběru v termosce s 37°C teplou vodou.
Hodnocení – kvalitativní:
V případě pozitivního výsledku je provedena elektroforéza bílkovin a imunofixace - pro průkaz monoklonálních imunoglobulinů.